športový klub 98

             Erik Štefaničák a Andrej Holák sa rozprávali s Michaelou Šulanovou.

Povedz nám niečo bližšie o tvojich florbalových začiatkoch a o tvojom pôsobení v českej extralige?

Působila jsem v týmu Ivanti Tigers Jižní Město, kde jsem hrála 5 let. Můj úplný začátek ve florbale byl ale před 9 lety v Kraslicích, odkud pocházím, kde jsem chodila na kroužek florbalu na základní škole. Později jsem trénovala se staršími žáky v Karlových Varech a poté jsem rok hrála v týmu FBC Plzeň. V 15 letech přišlo na výběr střední školy a s tím, že hrát za tehdejší Herbadent byl můj sen, tak jsem zkusila jeden trénink v Praze a naštěstí jsem se do týmu dostala. Začala jsem v juniorkách a postupem času jsem se probojovala do základní sestavy A týmu na post obránce. V roce 2017 jsem byla také u našeho posledního titulu, na který do teď ráda vzpomínám a ještě dlouho budu. Poslední dvě sezóny jsme se bohužel do finále už neprobojovaly a vloni jsme skončily dokonce čtvrté, což jsme všichni dost těžko nesli. Přeci jen bramborové medaile nemá nikdo rád.

Aké boli tvoje dôvody odchodu z českého tímu do slovenského?

Po poslední sezóně jsem dost přemýšlela o tom, jestli florbal vůbec chci ještě hrát, ztratila jsem motivaci a už mě florbal přestával bavit. Do toho jsme s přítelem, který je ze Slovenska věděli, že vztah na dálku není moc dobrý a museli jsme každý udělat nějaký kompromis. A já sama chtěla mít více prostoru pro osobní život. Nechtěla jsem ale úplně přestat hrát, přeci jenom, když něčemu věnujete 90 % svého času několik let, tak se s tím těžko končí. Tak jsem si řekla, že by nebylo špatné zkusit florbal na Slovensku.

Ďakujeme za rozhovor, vitaj v Pruskom a prajeme veľa úspechov.